Pozitivní myšlení versus Bible

Spousta křesťanů má předsudky vůči vyučování, které klade důraz na důležitost pozitivního myšlení a vyznávání. Říkají, že to je moderní psychologie, nebo že se jedná o praktiky, které nejsou založené na Božím slově, a proto jsou podle nich špatné.

   Než však něco označíme jako špatné, je třeba věc rozsoudit podle Božího slova a neodmítat to jen proto, že tohleto dnes hlásá moderní psychologie. Ano, i psychologie se snaží po dlouhá léta nalézt odpovědi na otázky týkající se lidské duše, hledají cestu z deprese a úlevu od starostí a po dlouhých staletích vývoje a hledání ji ,,našli“. Objevili sílu pozitivního myšlení a pozitivního mluvení. Ale to, co oni dlouhá staletí hledali, to už dávno před tisíci lety bylo napsáno v knize pravdy – Bibli. Takže to není žádný objev moderní doby, je to stará pravda, kterou zjevil už dávno Bůh ve svém slově.

     Ale nestačí znát principy, které stvořil Bůh, bez známosti Boha. Jeho principy opravdu fungují i nevěřícím, avšak člověk bez Krista nikdy nebude mít plný užitek z těchto principů. Člověk bez Pána Ježíše je ztracen v životě, nemá Boží sílu, nemá v sobě Boží lásku, nemá Utěšitele a Pomocníka, kterým je Duch svatý – a tak jeho život neobstojí pouze na nějakých principech, byť jsou pravdivé. Nevěřící se mohou ve svém pozitivním myšlení spoléhat pouze sami na sebe, na své omezené možnosti a schopnosti, kdežto Ti, kdo věří v živého Boha, mohou své pozitivní myšlení založit na pravdě Božího slova, na dokonalém vykoupení, na tom, co už pro nás udělal Bůh – a v tom je obrovský a zásadní rozdíl.

     Teď se podíváme do Božího slova na jednotlivé verše, které už tak dlouho k nám mluví o pozitivním myšlení, avšak církev, jakoby je neviděla. V Bibli je mnoho veršů hovořících o tom, že se nemáme starat, trápit, bát nehledě na naše okolnosti, kterými procházíme. Zde sice není prostor pro to, abychom to vše vypsali, ale pro obraz, uvedeme alespoň pár z nich:

Buď rozhodný a udatný, jednej! Neboj se a neděs! Hospodin Bůh, můj Bůh, bude s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí tě

Sám Hospodin půjde před tebou, bude s tebou, nenechá tě klesnout a neopustí tě; neboj se a neděs. (Deut. 31:8)

David řekl svému synu Šalomounovi: „Buď rozhodný a udatný, jednej! Neboj se a neděs! Hospodin Bůh, můj Bůh, bude s tebou. Nenechá tě klesnout a neopustí tě, dokud veškeré dílo prací na Hospodinově domě nedokončíš. (1. Paralipomenon 28:20)

Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti. (Iz. 41:10)

Neboj se náhlého strachu, až přijde spoušť na svévolníky. (Př. 3:25)

Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. (Fil. 4:6)

Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shánějí pohané. Váš nebeský Otec přece ví, že to všechno potřebujete. Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Nedělejte si tedy starost o zítřek; zítřek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení. (Mat. 6:31-34)

Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu. (Fil. 4:8)

     Z těchto veršů vyplývá, že Boží slovo nám dává zcela jasné pokyny, abychom se nebáli, abychom se nestarali a abychom přemýšleli jen o tom, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst a co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu – jednoduše řečeno, máme se ve své mysli zabývat jen dobrými věcmi.

     Psychologie sama svým zkoumáním došla ke stejnému závěru, nezávisle na Bibli, protože jde o Bohem stvořený princip, který zkrátka funguje, ale nebylo by třeba lidskou duši zkoumat celá staletí, kdyby jednoduše přijali poselství Božího slova – slovo Toho, který je stvořitelem všeho i lidské duše.

   Dále k nám Bůh mluví prostřednictvím těchto veršů:

Všechny dny utištěného jsou zlé, kdežto kdo je dobré mysli, má hody každodenně. (Př. 15.15)

A konečně: Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve všem dobře dařilo a abys byl zdráv – tak jako se dobře daří tvé duši. (3. Jan 1:2)

     Zde se mluví o tom, že stav naší duše, naše myšlení má hodně co do činění s kvalitou všech ostatních oblastí života. A to je důvod, proč Bůh chce, abychom přemýšleli jen o dobrých věcech, je to proto, aby se nám ve všem dařilo, abychom prospívali a byli zdraví.

A teď něco o vyznávání

     Vyznávání toho, čemu věříme, je také založeno na Božím slově, mluví o tom tyto verše:

Ale máme ducha víry, o níž je psáno: ‚Uvěřil jsem, a proto jsem také promluvil‘ – i my věříme, a proto také mluvíme. (2. Kor. 4:13)

Stejně tak i víra, není-li spojena se skutky, je sama o sobě mrtvá.(Jakub 2:17)

Jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků. (Jakub 2:26)

     Z toho vyplývá, že pokud něčemu věříme, nestačí jen v srdci věřit a nic nedělat, je potřeba víru spojit se skutkem – tedy doplnit víru o vyznání víry. Jakmile něčemu uvěříme, pak je to třeba i promlouvat, protože mluvené slovo má moc. Biblické vyznávání není založeno na popírání viditelných skutečností, ale na promlouvání toto, čemu věříme na základě Božího slova.

     V moci jazyka je život i smrt (Př. 18:21; Jakub 3:3-6). Jestliže věříme v Boží zaslíbení, budou nám přinášet život, pokud je budeme nad svým životem i promlouvat. Ale když nespojíme svou víru se skutkem, pak ta víra je mrtvá, tzn. nepřinese své ovoce, nic se z té víry neurodí.

     Takže i zde vidíme, že oblast pozitivního mluvení – je opět založená na Bibli. Pozitivní mluvení není nic jiného, než vyjadřování víry v Boží slovo. Postup je takový – nejprve změníme myšlení – tedy uvěříme Božímu slovu, a pak to ve víře promlouváme nad svým životem a jednáme podle toho – a to pak přinese ovoce víry. Na stejném principu jsme přece všichni přešli ze smrti do života – uvěřili jsme v Pána Ježíše Krista jako v našeho spasitele a vyznali ho ústy.

Biblické vyznávání není založeno na popírání viditelných skutečností, ale na promlouvání toto, čemu věříme na základě Božího slova.

Nepromlouvejme negativní pocity

     Svým vyznáváním ovšem můžeme přinést i ovoce smrti – pokud promlouváme své negativní pocity a emoce (např. strach, nepokoj, zlost, atd.), pak to přináší do našeho života ovoce smrti. Je velmi důležité své negativní pocity nepromlouvat, ale raději se uprostřed okolností rozhodnout vzdát chválu Bohu a promlouvat Boží slovo. Už jsem si to měla v životě tolikrát možnost vyzkoušet v různých situacích. Typický příklad, tzv. „den blbec“, už od rána se mi v uvozovkách „dařilo“. Tu jsem vylila hrnek s mlékem, pak mi něco spadlo na zem, pak jsem šla a nechtíc se kopla z celé síly do nohy o roh postele – člověk má v tu chvíli sto chutí to všechno negativně komentovat. Z vlastní zkušenosti však vím, že když podlehnu svým momentálním negativním pocitům a začnu je promlouvat, pak se to vše negativní ještě znásobí a celý ten den v uvozovkách „fakt stojí za to“. A to jsou jen malé věci, oč větší škody může negativní mluvení přinést v oblasti zdraví, financí, manželství, výchovy dětí a dalších oblastí života. Mnohem lepší je nemluvit nic, pokud nemůžeme říct něco dobrého. Avšak úplně nejlepší je v jakékoli negativní situaci vzdávat chválu Bohu a promlouvat nad touto situací Boží vítězství, Boží nadpřirozené jednání a řešení. Když se takto rozhodneme jednat, přinese to Boží výsledky, které jsou vždy požehnáním. Je velmi důležité se tomu všemu opravdu naučit, abychom mohli žít požehnané životy. Všichni se to na své cestě životem neustále učíme a rosteme v tom. Čím více jsme v tom disciplinovaní, tím více požehnaného ovoce je v našem životě.

     Boží děti, nenechme se proto okrádat o Boží požehnání vyplývající z duchovních principů, které stvořil Bůh, jen proto, že je objevili a snaží se uplatňovat i nevěřící. Tyto principy mají sloužit především nám, kteří patříme Bohu, k přivlastnění si všeho, co pro nás Bůh připravil a co je jeho vůlí pro náš pozemský život.

-ps-

podobné příspěvky

Share This